Exploratory drilling wall©
Analýza stavu objektu

Základem trvalé a hospodárné sanace je správná analýza stavu objektu

Zjištění podkladů

Aby bylo možné navrhnout koncepci sanace, je nutné prozkoumat, měřicko-technicky vyhodnotit a zadokumentovat příčiny a rozsah poškození objektu. Přitom je nutné zaměřit se především na škodlivé zasolení a provlhnutí materiálů stavební konstrukce a také na stavebně-fyzikální okrajové podmínky. V souvislosti s objektově specifickými skutečnostmi je pak možné naplánovat hospodárnou sanaci – ať už se jedná o sklep rodinného domu nebo sklepení s klenbami v historické památce.

Odběr vzorků

Předpokladem přesvědčivých výsledků průzkumu je odpovídající a správně zacílený odběr vzorků. Zkoumají se vzorky různých typů poškození, stavebních materiálů a částí stavby. Ke stanovení nehomogenity průřezu zdiva musejí mít vzorky dostatečnou velikost. Vzorky jsou odebírány na měřicích osách v různých výškách (výškový profil) a hloubkách (hloubkový profil). Tímto způsobem získáme výsledky ohledně rozprostření vlhkosti a škodlivých solí ve zdivu a lze také identifikovat příčiny poškození.

Zkoumání příčin

Obě metody ještě neumožňují zjistit příčinu pronikání vlhkosti ani stupeň tohoto pronikání.

Za tímto účelem je nutné měřit další údaje a referenční veličiny:

Důležitým ukazatelem je maximální kapilární absorpce vody. To je maximální množství vody, které dokáže vzorek vysušeného stavebního materiálu při uložení ve vodě kapilárně absorbovat díky obsahu pórů nebo jejich geometrii.

Při stanovení maximální absorpce vody dojde pod tlakem k naplnění celého porézního prostoru vodou.

Stupeň provlhnutí neumožňuje bezpečně určit příčinu průniku vlhkosti. Nelze jasně rozpoznat, zda vlhkost přichází v kapalné fázi vzlínáním nebo zda se (přinejmenším částečně) hygroskopicky váže z okolního vzduchu. Při určování zde lze použít jedině vylučovací metodu: na jednom nebo více místech se změří hygroskopická absorpce vlhkosti a zároveň se vysušené vzorky stavebních materiálů v klimatické komoře ponechají po delší dobu při konstantní teplotě vystavené určité relativní vlhkosti vzduchu. Z pozorovaného zvýšení hmotnosti se pak stanoví hygroskopická absorpce vlhkosti.

V určitých případech musí být za další příčinu vlhnutí považována kondenzace na povrchu zdiva. Míru jejího vlivu lze odhadnout ze zjištěných klimatických podmínek v daném prostoru (relativní vlhkost a teplota vzduchu) a hodnot teploty povrchu. Přesné vyjádření je však možné až po dlouhodobějším zaznamenávání klimatických dat.