Hochzeitshaus©
Odsolení

Výrazné snížení škodlivých solí ve zdivu

Odsolení přírodního kamene a jiných minerálních stavebních materiálů kompresními hmotami je uznávanou metodou, jež výrazně snižuje škodlivé soli ve zdivu a jež se osvědčila u řady významných staveb.

Při odsolování kompresní metodou se eliminují škodlivé soli v blízkosti povrchu porézních minerálních stavebních materiálů. Cílem je dlouhodobě snížit potenciální poškození a navíc lze takto rychle vytvořit podklad pro restaurátorská a konzervační opatření, např. pro aplikaci malt pro vysprávku kamene. Odsolení kompresními hmotami se používá při údržbě budov a památkové péči převážně u přírodního kamene a občas i u cihel. Odsolení může být spojeno s rizikem pro stavební objekt a vést např. k poškození fasád a povrchů. Proto je třeba předem jasně stanovit požadovaný cíl a zvážit, zda lze omezit škodlivé vlivy udržitelným způsobem, nebo zda se má učinit příprava na konzervaci.

Soli se rozpouštějí ve vodě a opět krystalizují.

Škodlivé soli významně ovlivňují zvětrávání a poškození povrchu stavebních materiálů. Výsledkem je nejen ztráta cenných kulturních památek, ale i vysoké náklady na údržbu. Poškození solemi je z velké části způsobeno jejich rozpustností ve vodě a schopností snadno pohlcovat a udržovat vzdušnou vlhkost. Tato schopnost látek se nazývá hygroskopicita. Mezi známými a běžně se vyskytujícími solemi ve zdivu jsou ve vodě nejsnáze rozpustné dusičnany, po kterých následují chloridy a sírany. Již od relativní vlhkosti asi 50 % absorbují dusičnany vlhkost a rozpouští se. Přibližně od vlhkosti 70 až 80 % se rozpouští také ostatní soli.

Pokud se voda při nízké vlhkosti opět částečně odpaří, soli znovu krystalizují. Výsledkem krystalizace je zvýšení objemu solí v prostoru pórů, v důsledku čehož je stavební materiál uvnitř mechanicky namáhán. To může vést k pískujícímu povrchu nebo poškození struktury. Při cyklickém kolísání vlhkosti, například mezi 40 a 80 %, je stavební materiál vystaven opakujícímu se vnitřnímu mechanickému zatížení. Soli jsou dopravovány v kapalné vodě a většinou směřují k oblasti, kde dochází k odpařování vody. Touto oblastí je zpravidla povrch stavebních dílců. S odpařovanou vlhkostí se ale soli neodvádějí, nýbrž se hromadí se v oblasti těchto odpařovacích zón.

Soli jsou dopravovány dvěma různými způsoby

Soli mohou být dopravovány pouze v rozpuštěné formě. Přitom rozlišujeme dopravu pohybem kapaliny a vlastním pohybem. Doprava pomocí vlastního pohybu (difúze) je vyvolána různými koncentracemi solí v médiu. Difúze kompenzuje rozdíly v koncentraci až po úplné promíchání (vyrovnávání koncentrace). Tento fyzikální účinek je využíván při použití kompresních hmot za mokra. Kompresní materiál je proto během odsolení udržován vlhký. Menší, mobilní stavební dílce mohou být také odsoleny ponořením. Doprava pohyblivou kapalinou (gradient vlhkosti) je iniciována různým obsahem vlhkosti nebo konvekcí v důsledku teplotních, hustotních nebo tlakových gradientů. Soli rozpuštěné v kapalině se dopravují s touto kapalinou.

Použitím vysoušecí kompresní hmoty, jejíž funkce je v podstatě založena na přenosu vlhkosti během schnutí, může být tento mechanismus pro dopravu soli účinně použit pro odsolení. Pro odsolení stavebních materiálů mohou být oba mechanismy aplikovány společně, tj. při jedné aplikaci kompresní hmoty.

Odsolení kompresními hmotami vyžaduje stabilní, navlhčený povrch

Nezbytným předpokladem pro úspěšné odsolení kompresními hmotami je dostatečně stabilní a nosný podklad, z něhož lze následně odstranit kompresní hmotu se solemi bez významného poškození substance. Vzhledem k tomu, že to u solemi silně poškozených povrchů není samozřejmé, musí se tyto před odsolením případně zpevnit. Dobrých výsledků se zde dosahuje s estery kyseliny křemičité, které mají po reakci svou vlastní „sekundární pórovitost“. Soli mohou být navíc úspěšně transportovány do kompresní hmoty pouze tehdy, pokud jsou rozpuštěné ve vodě. To téměř vždy vyžaduje, aby byl stavební materiál před zahájením odsolování předem navlhčen. K tomu se používá destilovaná voda (nazývaná rovněž deionizovaná nebo demineralizovaná voda). Intenzita předběžného navlhčení (doba trvání a množství vody) závisí na savosti podkladu, typu, koncentraci a hloubkové distribuci solí a také na rozložení vlhkosti ve stavebním materiálu. Je třeba si uvědomit, že navlhčení podkladu přináší určitá rizika. Přiváděná vlhkost tak může proniknout do sousedních oblastí konstrukce a způsobit neočekávané účinky, jako je poškození materiálů citlivých na vlhkost. Kromě toho může být kompresní materiál, který obvykle obsahuje celulózu, a zpravidla i jeho okolí napadeno mikroby. Případně je nezbytné učinit vhodná opatření, jako je například fungicidní úprava kompresní hmoty.

Kompresní hmota může být aplikována ručně nebo strojově

Po navlhčení se kompresní materiál smíchá s destilovanou nebo deionizovanou vodou a v plastické konzistenci se nanese na odsolovanou plochu (tloušťka vrstvy: 15 – 30 mm). U jemnějších povrchů lze aplikovat i menší tloušťky vrstvy. Kompresní hmotu lze nanášet ručně nebo strojově omítačkou v jedné nebo více vrstvách. U malých ploch nebo citlivých povrchů se kompresní hmota obvykle nanáší ručně. Povrchy vyžadující zvláštní ochranu mohou být předem pokryty tenkou, propustnou a nosnou ochrannou vrstvou sestávající například z vrstvené celulózy nebo japonského papíru pro snadné následné odstranění. Ta se bodově připevní vhodným štětcem bez vzduchových bublin na navlhčený kámen. Při odsolování dílčích povrchů by měla být kompresní hmota nanášena minimálně 20 cm za viditelnou solemi zatíženou oblastí, aby nedošlo k nežádoucímu efektu okrajů. Pokud je odsolování kombinováno s transportem difúzí a vlhkostí, může být kompresní hmota zakryta fólií, a udržována tak trvale vlhká po dobu asi jednoho týdne. Po nanesení se kompresní hmota nechá vyschnout. Tento proces schnutí musí probíhat nepřetržitě po dobu působení kompresní hmoty. Je nezbytné kontrolovat průběh schnutí. Pokud kompresní materiál předčasně vyschne nebo se oddělí od povrchu, musí být odstraněn a po předchozím lehkém navlhčení podkladu nanesena nová kompresní hmota. Přiměřenou dobu aplikace nebo počet požadovaných cyklů lze jen obtížné stanovit dopředu. Proto by měly být tyto údaje určeny na základě zkušebních ploch nebo po každém cyklu pomocí rozboru solí obsažených v kompresní hmotě. Základem pro výpočet mohou být dvě nebo tři nanesené vrstvy s dobou expozice přibližně tři týdny. V závislosti na citlivosti ulpělých zbytků kompresní hmoty lze podklad vyčistit ručně nebo strojově. Následně se úspěšnost odsolování stanoví rozborem podkladového materiálu.

Odsolování

1 výrobků nalezeno
 

Náhled

Číslo produktu 1070

Suchá maltová směs pro snížení obsahu solí v povrchové vrstvě