©

Příčiny poškození

Poškození betonu a výztuže může mít různé příčiny a rovněž také důsledky. K viditelnému poškození betonového povrchu může dojít vnějším působením chemických látek, přímým mechanickým zatížením či mrazem. Destrukce vložené ocelové výztuže však probíhá jinak. Zde pronikají okem neviditelné, škodlivé látky do okrajové oblasti betonu a v nejhorším případě vedou ke korozi ocelové výztuže. Stávající praskliny urychlují pronikání těchto látek, a podporují tak případný vznik koroze.

Koroze oceli v důsledku působení chloridů

U stavebních dílců silně zatížených chloridy (např. v oblastech s častým výskytem mlhy či vody odstřikující z povrchů silnic ošetřených chemickými rozmrazovacími prostředky) se chloridy rozpuštěné ve vodě dostanou až k výztuži. Zde dochází na povrchu oceli k lokálně ohraničené bodové korozi, tzv. pittingu. Vzhledem k malým důlkům není tento typ koroze zvnějšku patrný. Průměr ocelové výztuže se však časem výrazně zmenší a může dokonce dojít k nefunkčnosti jednotlivých stavebních dílců.

©

Koroze oceli v důsledku karbonatace

Pronikáním CO₂ do okrajové zóny betonu se hydroxid vápenatý obsažený v betonu přemění na uhličitan vápenatý. Uhličitan vápenatý je hustší a tvrdší než samotný beton, avšak má nižší pH, tudíž krycí vrstva již neochrání ocelovou výztuž proti korozi. Pokud se elektrolyt (zpravidla voda) dostane k výztuži, spustí se proces koroze. Prvními viditelnými znaky na povrchu betonu jsou praskliny, rezavé skvrny a odkrytí krycí vrstvy betonu.

Tvorba trhlin

Betonové stavební dílce jsou v oblasti vznikajících tahových sil zesíleny vloženou výztuží. Při překročení tahové síly, která v betonu vzniká, absorbuje vzniklé tahové síly ocelová výztuž. V důsledku toho se u každého stavebního dílce vlivem tahu nebo ohybu objevují rovnoměrně rozložené, velmi tenké trhliny. Ty jsou součástí nosné konstrukce a nepředstavují žádný problém. Objevují se však i nežádoucí trhliny v betonových konstrukcích, přičemž zde rozlišujeme mezi trhlinami v blízkosti povrchu a separačními trhlinami.

Trhliny v blízkosti povrchu mají obvykle malou šířku a hloubku. Jsou většinou způsobeny rychlým vysycháním betonu během vytvrzovací fáze (smršťování) a sesedáním čerstvého betonu. Pro zajištění dlouhé životnosti by tyto praskliny měly být uzavřeny, aby se zabránilo průniku látek podporujících korozi.

Separační trhliny představují problém, pokud mají větší šířku (zpravidla > 0,4 mm). Příčinou je např. externí tlak, vlivy související se statikou (přetížení, pokles základových prvků atd.), vnější teploty a hydratační teplo. Pro zjištění příčiny poškození jsou nezbytné důkladné zkoušky (monitorování trhlin). V případě pochybností ohledně nosnosti konstrukce je nutné se obrátit na projektanta nosné konstrukce.