Sanační omítky

Stavby se mění. V průběhu času se na fasádách ukládají nečistoty a škodlivé látky z ovzduší. Do fasád proniká vlhkost. Při renovaci se fasády sice většinou čistí, ale to obvykle nestačí.

V průběhu let se vytvářely soli, které odolávají čištění. Pokud se v takových případech opravují omítky, měla by být podkladní a svrchní omítka provedena tak, aby dlouhodobě odolala těmto možným poškozením.

Úlohou systémů sanačních omítek je v dlouhodobém horizontu chránit omítnuté plochy a uchovat je v suchém stavu bez výkvětů a kromě toho také dlouhodobá ochrana podkladového zdiva tím, že se nežádoucí soli odebírají ze zdiva a ukládají do omítky.

Aby bylo možné tohoto cíle dosáhnout, působí systémy sanačních omítek ve dvou směrech:

• Sanační omítky mají vodoodpudivé vlastnosti, ale přitom jsou velmi otevřené vůči difúzi. Díky tomu se odpařování přesouvá z povrchu do samotného profilu omítky.
• Funkci inkorporační (absorpční) vrstvy přejímají jádrové a podkladní omítky. Princip spočívá v tom, že vlhkost spolu se solemi, které jsou v ní rozpuštěny, musí mít možnost se vsáknout a při následném vydifundování skrze sanační omítku zanechá tyto soli uložené v podkladní omítce.

Optimálně vhodné a osvědčené jsou systémy sanačních omítek Remmers. Trvale vodoodpudivá a současně vysoce paropropustná sanační omítka zajistí, že zdivo vyschne, avšak zadrží soli, aby nedošlo k výkvětům. V případě vysoce zasoleného podkladu lze použít (pórovitou) jádrovou omítku, která umožňuje krystalizaci solí, aniž by docházelo k poškození. Alternativně lze použít maltu Remmers Kompressenputz, která funguje jako odvlhčující omítka, je propustná a kapilárně aktivní. Zajišťuje trvalou regulaci vlhkosti a s objemem pórů vyšším než 60 % poskytuje dostatečný prostor pro ukládání solí.